Smišky

Kurit, kurit pipky nemat, šidat, šidat dupy nemat. Što je to? (šnich)

Rusnačky varjat oveľo lipšu mačanku jak ukrajinky bo znajut pradavnyj a prisňi tajnyj ingredijent – vegetu

Rusnačka odpustit svojomu mužovi šytko, ajdži neviru. Pravidelňi mu bude nosila kvitky na temetiv.

Prava rusnačka nikoli ne pustit svoho muža do korčmy. Šak i doma mat s kym piti!

Rusnačka krasňi opalena už v maju-juni. A to ne Egypt ani Tunisko, to bandurky!

Prijde Mižjo do očnoho dochtora a hvarit: „Joj pane dochtore, prošu vas šumňi pomožte, mam veliky problemy z vidžiňom.“ Dochtor sja ho prosit: „Ta jak sja vam to stavat?“. Mižjo: „Ta znate, prijdu do sklepu – oči neznajut de smotriti, smotrju na ciny – oči mi skoro vyskočat, posmotrju do bugiľarja – ňič ne vidžu...“

Hamerickyj reporter robit reportaž z milijardarjom Osifom, rodom od Svydnyka: „Jak ste sja stali milijardarjom?“

Osif: „Ta znate, vjedno z Paraskov zme prišli do Hameriky z 2 taľarjami. Za nich zme kupili dvi jabka, kotry zme prodali po 4 taľary za jedno. Za zarobenych 8 taľariv zme kupili dalšych 8 jabkoch i prodali zme ich zajs po 4 taľary za jedno. Poťim nam hmer stryko a zochabil nam 3 milijardy taľariv...“

Prijde malyj Osifko gu svojij materi cilyj napuchlyj u tvari a mati sja ho prosit: „Ta što sja ťi stalo?“

- „Ta mamo, jak zme z ňaňom mišali beton, ta mi šila na lice pčola“.

- „Oj segiňa, može ťa pobola?“

- „Ňi mamo, nestihla, ňaňo jej perepasali lopatov...“

Andrij z Marjov siďat večur v ľiťi pid ckinov a smotrjat na nebo. „Mar´, vidiš totu zvizdu?“ – „Hej!“ „Ta to ja!; za paru minut: „A vidiš totu na livo?“ – „Hej!“ – „Ta to ty Maričko!“; „Mar´, a vidiš toty dvi zvizdy, jednu na druhij?“ v ťim Marja sja pritisne gu Andrijkovi a šepče mu „Hej, vidžu Andrijku!“ – „No ta to ja na novym bicigľu idu do korčmy!“

Vyjde Mitro na Dukľansku vežu a smotrit raz na jednu storonu, raz na druhu storonu. V ťim ide kolo vežy cigan, kotryj zberat hriby a kričit: „Hej, gadžu Mitre, ta što tak smotriš na ťij veži?“. „Joj ta znaš cigane, smotrju de lipše žyti!“. Cigan sja zadumat a hvarit: „Ta znate jak sja hvarit, tam dobri de ne zme!“. – „No šak to cigane, smotrju de je take selo, de išči ne ste!“

Slovak, Hutorak i Rusnak sja vyberut zo ženami do paňskoj reštavraciji. Sjadut za stoly a v ťim čuti spoza jednoho stola: „Podaš mi medovú zálievku ty moja medulienka!“. O paru minut zajs: „Budz taka ľubezna, podaj mi cuker ty moja sladučka!“. Rusnak sja zadumat, jakbač i mi treba tak. Za korotku chviľu čuti: „Podaš mi šovdru ty moja sviňko?“

Na jedňij oslavi sja ženy peredbihujut u ťim, kotra lipše vyzerat. V tym jedna odchopit okoloidučoho Osifa a prosit sja ho: „Pane, keľo rokiv by ste mi typuval?“ – „No paňičko jak tak na vas smotrju, podľa vorhoch šimnacet, podľa oči – šisnacet, podľa licjat dvacet. Dovjedna pjadesjaťtri!“

Molodyj Osifko sja vybere študuvati na vysoku školu. Počas obidu u jidalňi neje nigde voľne misce lem kolo profesora. Sjade a jak jiďat, profesor mu hvarit: „Husak sviňi ne kamarat!“. Na to Osifko stane i hvarit: „Perebačte, už odľitam...“

Profesor sja mu za to choče vymstiti a jak prichodit Osifko na ekzameny profesor mu dast najťažšyj opros no Osifko ho znat vyborňi, na šytky oprosy odpovidat. Profesor mu dast šči jeden opros: „Predstav suj Osifku, že ideš po drazi a vidiš mišok zo zolotom a mišok z rozumom, kotryj voz´meš?“

- „Ta samosobov pane profesore že tot zo zolotom!“

- „A ja by vzjal tot z rozumom!“ – hvarit profesor.

- „No znate jak sja hvarit, každyj bere toto što mu chybit!“ – zakinčuje Osifko.

Profesor je už nervami v kincjoch a tak sja rozhodne vyprobuvati šči jednu probu o mstu. Namisto ocinky napiše „Somar“. Osifko vyjde za dveri, posmotrit do knižečky, verne sja a hvarit: „Perebačte pane profesore, no jakbač ste zrobili mylku, pidpisali ste sja a ocinku ste ne napisali!“

rusnak v bratislavy pride do orange a skušat prosity po sloveňsky

- prosim si sedem kartu.

- prosim?

- sedem kartu

- vy asi myslite sim kartu.

- hej hej, sim kartu. ja neznal že vy naša

v čechoch na stavbi hvarit majster rusnakovi

- zamichej to piskem

- ty sobi zamišaj s chu*om, što ja budu do toho pysky pchaty

Siďat suj večur gid taj babka, večerjajut soloninu a v ťim vchodit do ich chyžočky pereholodňityj turysta taj prosit: „Dobry ľude, dajte što´s zajisti, takyj´m holoden“. Ďido mu povidajut: „Ta ty ne holoden, ta što jes, tobi sja lem piti choče, no kiď suj tak dumaš že´s holoden, ta olem vypij hyn nono vidro vody a poťim ťi dame zajisti“. Turysta ledva vypje vidro vody, zverne sja na stilec a gido do ňoho: „Ta dame ťi jisti čužynče?“. – „Joj ňi, jakyskaj´m polnyj“. – „No vidyš, ja´m ťi hvaril, že ty ne holoden, tobi sja lem piti choťilo“

Ide Mar´ka dolov selom a vede korovu. Korova sja torhat z boka na bik, ďivčatisko ledva jej strime. V ťim stričať popa:
- „Slava Isusu Christu otče duchovnyj!“
- „Slava na viky Mar´ko, ta de ideš z tov korovov?“
- „Ta vedu jej gu bykovi prepuščati!“
- „A ne mih zrobiti ňaňko?“
- „Joj ňi otče duchovnyj, hvarjat, že to musit byti byk!“

Avtobus zo žydmi ide do Poľska na exkurziju do koncentračnych taboriv. Pered hranicjov sja avtobus zopsuje, signal na mobil neje a tak sja šofer vybere do peršoj chyžy u rusnackym seľi taj hvarit: „Ujku, vezu žydiv do Poľska do koncentrakiv a avtobus sja mi zopsul, nemožete mi pomoči?“. Gido kuščok rozdumuje a hvarit: „Hm, rad by´m vam pomih čoloviče Božyj, no pekarnik zme rozobrali a rula v šparheťi maleňka...“

Zakarpatska Ukrajina. Vasiľ pojimal u kapusťi kroľa taj prinese domiv a hvarit žeňi: „Marus´, na kroľa, chpeč ho na šmaľci!“
- „Ta što´s, šak nemame šmaľcju!“
- „Ta ho chpeč na masľi!“
- „Ta de by´m nabrala masla?“
- „Ta ho chpeč lem tak samotňoho!“
- „Vasiľu, plyn neide!“
V ťim sja Vasiľ rozist, voz´me kroľa, vyšmarit brez oblak a kroľ suj bižyt brez dver´ a kričit: „Naj žyje nezavisla Ukrajina!“

Včiteľka v škoľi na uroci geografiji sja prosit Ivana: Ivanku, povidž nam dašto o Ukrajiňi!
- „Ta Ukrajina to je krajina originaľna a nepredvydateľna!“
- „Jak originaľna?“
- „No ta paňi včiteľko, povidžte mi, kotryj inšyj štat nazvali podľa bicygľa?“

Nemci pošlú troch rusnákov do plynovej komory. Po chvíľke vyjde jeden z nich von a vraví: "Chlopi, nechcu byťi mudryj ale deskaj vam tu uňikat plyn."Nemci mávnu rukou a pošlú ho naspäť. Po pol hodine sa vrátia a vidia, že rusnaci hrajú karty. Jeden z nich sa ozve: "Chlopi nebyjte ša nič, šitko je opravene."

Pip u cerkvi sja na propoviďi zviduje virnikiv: „No povidžte mi, što jak samo perše treba zrobiti, žeby nam Hospoď Boh odpustil hrich?“

U cerkvi nastane hrobove ticho až odrazu sja zo zadňoho krylosa ozve: „Ta nasampered treba zrobiti hrich!“

*

Siďat trjomi chlopi pered dverjami porodňici odrazu vyjde sestrička a hvarit peršomu: „Mate krasny dvojičky – chlopcja i ďivča“. Vin naradosťenyj hvarit: „Ta ja suj to dumal, že to tak bude bo pered tym zme byli u kiňi na film Dvi zaľubeny serdcja!“.

Druhomu sestrička hvarit: „A vy mate krasny trojičky – šytky chlopci“. Vi naradosťenyj hvarit: „Ta i ja suj to dumal, bo pered tym zme byli zo ženov u kiňi na film Troje mušketyri!“

Treťoho zaľije pot, sestrička sja ostrašyla što mu je a vin ji hvarit: „Joj, aňi mi nehvarte, my zo ženov byli pered tym u kiňi na film Dvanacet nalpoch!“

*

Ide chlopčik zo svojim ňaňkom piľa školy a ňaňko sja ho zviduje: „Tu sja včiješ hej? I ja sja tu včil šči 20 rokiv dozadu!“. Chlopčik sja zadumat a hvarit: „Ahaaa, ta až teper´ jem porozumil, što tym direktor dumal kiď hvaril, že takoho dutoho jak pňak učňa nemal u škoľi už 20 rokiv!“

Slovak vžal za ženu rusnačku.Po svadbi jej hvarit: „Ked pridu domu a budu mal čapku vykručenu doleva–jem holodnyj,daj mi jisti.Ked bude čapka doprava–jem nervoznyj,budu ťa bil, vtikaj.A jak bude čapka rivno–znaj že´m dobryj,pros´ što chčeš.“A žena mu odpovidat:„Ked prideš domu a ja budu mala levu ruku opertu o bik a v pravej ruky kačaľnicju (valku na cesto),ta znaj, že mi jedno do jakej strany maš vykručenu čapku!“

Prijde syn na selo gu materi, perejde gazdivstvo, vojde do chyžy a hvarit: „Mamo! Že vy najisno vzjali šči paru hektariv zemeľ, tak?“ Mati: „Tak synu a jak ty znaš?“ Syn: „Ta bo sja Vam kobyla u stajňi obisila!“

Komentator na rusnackym fotbalovym zapaši: „Až v polovički zapasu sja stalo to, na što neterpezlivo čekali desjatky fanušykiv – na štadijon privezli cholodne pivo!“

Ide suj porjadnyj ujko po misťi a perechodit kolo kuperaju. Odrazu čuje jakys´ grjavk, posmotrit hori a to na strichi sja onačat mačky. Odrazu sja zošmyknut a chpadut na zemľu. Ujko ich zmukareny voz´me do ruk a zazvonit na dveri kuperaju. Vyjde pyšna barišňa, iši raz vekša jak ujko, smotrit na ňoho a vin ji hvarit: „Perebačte paňi ľušto, ale chpala vam zo strichy reklama!“

Pjaťstojevrovka ide do pekla a vidit jak do neba stupat dvacet centivka. V ťim začne grjavčati: „Ta ja taka šumna, hladka, čista a musju do pekla! A tota cenťivka ošmykana, poobivana, brudna ide do raju! Jak to?“. A dvacet cenťivka ji kričit: „Hej, ty čista, šumna, hladka a keľo raz jes za svij žyvit byla v cerkvi, hmm?“

Vyslali hameričane midži rusnakiv svoho najľipšoho špijona. Ide suj po drazi, oblečenyj u šumňij soročci a vidit staroho gida jak kosit trebič. Zdravkat mu po rusnac´ky: „Slava Isusu Christu gidu!“. Gido pidňast holovu a odpovidat: „Slava na viky hamerickyj špijone!“. Hmmm, podumal suj špijon, odhalili ňa, idu na rik iši do Hameriky na škoľiňa. Po rokovi sja verne, perechodit tov samov drahov, tot samyj gido kosit trebič a vin mu po rusnac´ky: „Slava Isusu Christu gidu!“. Gido pidňast holovu a odpovidat: „Slava na viky hamerickyj špijone!“. Špijon ostal u šoci, zajs do Hameriky na doškoľiňa. Po 10 rokoch sja verne a gido stareňkyj ledva už kosit trebič i vin do gida: „Slava Isusu Christu gidu!“. Gido pidňast holovu a odpovidat: „Slava na viky hamerickyj špijone!“. Špijon mu hvarit: „Gidu, ta de ja hamerickyj špijon, kiď ja rusnak jak runkľa!“. Gido posmotrit na ňoho a povidat: „Ta jakyj ty rusnak jak runkľa kiď ty čorňuch vorhatyj u soročci oblečenyj!“

Prosjat sja staroho gida: „Gidu, koli bylo lipše žyti – teper´ ci za peršoho sloveňskoho štatu?“ - „Oj giti, ta znate že za peršoho štatu!“ - „A čom gidu?“ - „Ta znate, i ja byl todyľ molodyj, i baby byli iši ďivkami!“

Po 20 rokoch odchodit zo sela pip i rozhodne sja, že sja zo svojima virnikami rozlučit velikov hostinov. Na večur je pozvanyj jeden vyznamnyj politik, kotryj pochodit zo sela a mat prednesti rič. No politik jak zvyčajňi piznit a tak sja do reči pustit pip: „Znate, koli´m tu peršyj raz prišol, jem byl zhrozenyj. Pri peršij spoviďi jem suj podumal, že ňa jepiskop pislal do pekla. Peršyj čolovik jakyj sja u mene spovidal mi povil, že rodičim vkral televizor aj hrošy, každyj deň dašto chkral z druz´stva, mal mileneckyj pomer zo ženov predsedy druz´stva, privyrabľaj suj prodajom drogoch. A okrim toho sja priznal, že mat pohlavnu chorobu a nakazil ňov i svoju molodšu sestru... Ale po čaši´m zistil, že ne šytky ľude sut tu taky... A tak perešlo mojich 20 rokiv popivstva midži vami...“. Odrazu prijde tot očekuvanyj politik, ospravedlňuje sja za pizňiňa, voz´me poharik do ruky a začinat svoju rič: „Nikoli v žyvoťi nezabudu tot deň, koli prišol do našoho sela novyj svjaščenik a mi peršomu spomidži šytkych sja podarilo kolo ňoho vyspovidati...“

Giti kupili svojomu ňaňkovi vylet do Talijanska. Verne sja domiv a kumove sja ho u korčmi prosjat jak tam žyjut ľude, či ľipše jak u ridnym seľi? - „Ta što ste ľude, de že ľipše, znate jaka tam bida? Šak tam vam ľude jiďať splišňityj syr, vino pjut take stare što ho už pavučina zaťahla, motory ani strichy nemajut... a dzigaretľi tam kurjat z takoho ric´papirja, ani na novynky nemajut, žeby do nich mohli zakrutyti kuščik duhanu...“

Chlopy paradna robota toto len tak dalej dobry jem ša zasmijal

Siďat u rusnackij korčmi japonec Masahiko i rusnak Mižjo.

Vypjut po piv deca vodky a pidut na dver´. Vernut sja nazad a Mižjo zo siňakom na oku sja prosit: „To što bylo?“. Masahiko mu hvarit: „To je naše karate!“.

Vypjut zajs po piv deca a vychoďat na dver´. Vernut sja do korčmy a Mižjo z druhym siňakom sja prosit: „To što bylo?“. Masahiko mu hvarit: „To je naše džudo!“

Vypjut iši dva razy po piv deca i vychoďat na dver´. Zrazu prijde Mižjo do korčmy, obidnat dalšu vodku, za nim ledva dychajuči priľize Masahiko a posledňima silami sja prosit: „To što bylo?“ Mižjo mu hvarit: „Ta nepoznaš? Šak to tyž vašev - vyfuk z Toyoty!“

Prijdut do pekla ukrajinec´ i rus. Čort sja ich prosit: „Do jakoho pekla idete? Do rus´koho abo do ukrajinskoho?“

Rus: A jaka riznicja midži nyma?

Čort: Ta v ukrajinskym treba žisti každyj deň dva vidra lajen a u rus´kym lem jedno vidro.

Rus: Ta ja radyj pidu do našoho rus´koho.

A ukrajinec dumat: „Ta cilyj žyvit perežyl´m na Ukrajiňi, ta teper´ sja budu do rus´koho pekla chpati? Pidu radyj do ukrajinskoho!“

Po dvasto rokoch sja znova zyjdut a ukrajinec sja prosit: „Ta jak kamarate, jak tam u vas?“

Rus: „Ta calkom dobri, žim rano vidro lajen a cilyj deň fajront. A vy jak tam?“

Ukrajinec: „Ta znate, my tam tak jak i na Ukrajiňi – raz vider ňit, druhyj raz zajs lajna neprivezut...“

Mižjo na roboťi v Braťislavi vydumal genijalnyj plan jak sja zadar´mo dobri najisti. Pridumal, že pidut z Vasiľom do reštavraciji, obidnajut suj što najľipše, počekajut do zaverečnoj a jak prijde čašnik ta povist, že platil už joho kolegovi, tomu što pišol het. Večur voz´me Vasiľa a idut do reštavraciji. Pered zaverečnov prijde čašnik a hvarit: Perebačte, ale už zaperame, prinesu vam učet?

Mižjo: „Ta što ste, pane, šak ja už das pered hodinov platil vašomu kolegovi!“

Čašnik cilyj zaskočenyj... hmmm.....

A Vasiľ dodast: „Ja lem zvidavyj, keľo išči budeme čekati na vydavok z toj pjaťsto evrovky!“

Pišli dvomi kumove Mižjo i Vasiľ na jarmak prodati teľata. Zarobili po pjaťsto jevry a spokijno idut domiv až Mižjo zbačit lajno a hvarit: „Sluchajte kume! Jak žiste toto lajno, dam Vam tych pjaťsto jevry.“ Vasiľ podumat, machne holovov a pustit sja do jidžiňa. I tak musil Mižjo mu dati toty hrošy. Idut dalej a Vasiľ vidit dalše lajno taj hvarit kumovi: „Kume, jak žiste toto lajno, dam Vam tych pjaťsto jevry nazad!“. Mižjo dumat, oči zapre a pustit sja do jidžiňa. Vasiľ mu dast spominany hrošy a idut potichy dalej až tu Vasiľ hvarit: „Oj kume, jaky my durny, i teľata zme prodali, i lajen zme sja zadar´mo najili...“

Marča pered tym jak pišol Ivan na vojnu mu podaruvala svoju fotku. O piv roka mu napisala: „Ivane, zaľubila´m sja do druhoho, pišlij fotku nazad!“. Ivan od šytkych vojakiv pozberat fotky ich frajirok, pišle ich Marji aj z pis´mom: „Neťamju kotra´s, vyber´ svoju fotku a zvyšňi pišlij nazad!“

Pride Rusnak do Bratislavy, nastupit do MHD a smotrit jak šytky rukami višat na dajaky rulky. Schmatne totu rulku, vytorhne ju, šmarit na zemľu i hvarit: "Ta što? Nehodny ste vyrvaty?"

-Teto Parasko, čom mate v kobriku všytky jabka ponadkusuvany?
-To amerycky, sorta Apple...

Rusnak Mižjo sja verne z roboty z Ispaniji (Špaňelsko) taj sja chvalit sušidovi jak tam bylo. Sušid sja ho prosit: A na byčich zapasoch byl´s?
Mižjo odpovidat: „Ta jak by ňi, byl´m, rozjidženyj byk nabral na rohy rusa!“
Sušidovi to nedast a zviduje sja: „Jakoho rusa?“
Mižjo: „Ta toho što pered nim červenym praporom machal!“
*
*
*
Marča sja včije na vysokij škoľi. Ide na ekzamen z fyziky. Pered ňov ide jeden študent, profesor sja ho prosit: Idete avtobusom a je vam barz horjačo, što zrobite?
- Ta otvorju oblačok!
- Dobri, ta mi teper´ pererachujte aerodynamiku avtobusa.
- Hmmmmmm!
- Možete idti, FX!
Nasľiduje dalšyj študent, situacija sja zopakuje. Prijde Marča a profesor sja jej prosit:
- Idete avtobusom a je vam barz horjačo, što zrobite?
- Ta zobleču suj sveder!
- No ale je barz horjačo, što poťim?
- Ta dam suj dolov bľuzku i sukňu!
- No a by ste sja nebojali? Nenapade vas ňič ľipše?
- Ta pane profesore, choc´ by ňa poonačil i calyj avtobus ta vera že ja oblačok neotvorju!
*
*
*
Pered zapasom sja prosjat novinare trenera: Pane trenere, jak budete hrati, kiď polijka vašoj komandy je u špytaľu z polamanyma nohami? Jak sja to mohlo stati?
- Ta znate, včera zme mali voľnyj deň, taj´m vzjal chlopciv do modernoho oddychovoho športovoho centra. Ci ja sja spoďil, že oni peršyj raz viďili bouling?
*
*
*
Ďidko Osif sja zviduje svojoj ženy: Sluchaj Maň, jak tak rozdumuju, ty taka skupa, lem se ťi hroš žaľ, jak ja hmru, jak ty ňa pochovaš?
- Joj mužičku, ta ty lem pro toto kľidňi hmeraj, vystroju ťi pohrib jak i druhy ľude, oblečenyj budeš jak dajakyj milijonar´, oblek ťi obidnam, pip bude tri dňi kolo ťa služyl...
I zdumal suj Osif, že Maňu vyprobuje a za tyždeň sja zrobil že hmer. Maňa mu obleče vyťahane tričko, teplaky, truna pozbivana z dočok, dast ho vynesti na temeťiv a nad trunov plače:
- Oj mužičku mij, ta čom´s ňa zochabil, ta de ty sja vybral?
A Osif z truny: - Ta jak vidžu podľa lach ta na fodbal!
*
*
*
Troje popi sja vybrali navertati hrišnikiv. Stali suj na drahu z transparentom:
- Pozir´! Konec´ je blizko! Zmiňte svoju drahu pokyľ neje pizdno!
Zastavit sja piľa nich jeden šofer, vygrjavčit sja na nich, vynadast im do fanatikiv... Ide dalej. Za paru sekund čuti velikyj rachod, čľupkaňa vody...
Jeden z popiv sja zviduje kolegiv: - A ne mali zme radyj na tot transparent napisati že Pozir´! Mist sja propal!???

Janku! Čul jes že v Poľsku bude EURO 2012?
- No posmoť što robit tota kriza! Šak iši včera bylo po 4,07!
*
*
*
Mižjo z Vasiľom rychtujut u ľiši dryva na zimu. Mižjo rychtuje na berižku a Vasiľ u potoci.
Vasiľ kričit: „Mižju, daj sykyru!“
Mižjo: „Chapaj!“
Vasiľ: „Chrrrrrr!!!“
Mižjo: „Ta ne charč a povidž ci´s pojimal abo ňi!“
*
*
*
Idut rusnak a slovak po pustyňi a najdut fľašku. Otvorjat jej a vyjde z ňej Aladin, kotryj im obicjat, že im dast što suj zaprosjat, no každyj može mati lem jednu pros´bu. Slovak prosit mich hrošoch a odrazu pered nim stojit mich povnyj hrošoch. Rusnak poprosit bulok chľiba i ľitru šmaľcju .
Idut dale po pustyňi až gu večeru vyholodňijut. Sjadut suj a rusnak suj mastit šajstu chľiba zo šmaľcjom. Slovak zachoče tyž isti a prosti rusnaka, by mu dal chľiba zo šmaľcjom. Rusnak: „Poď, budeme sja baviti taku hru na jarmak. Ja budu prodaval a ty kupuval.“ Slovak suhlasit, pride gu rusnakovi a prosit: „Prodajte mi šajstu chľiba zo šmaľcjom, keľo stojit?“ Rusnak: „Povnyj mich hrošoch!“ Slovak: „Dajak doroho ňi?“ Rusnak: „Naj sja ľubit, perejďte suj po jarmaku, može dade tuňše zoženete!“
*
*
*
Učiteľka na hodiňi geografiji v ukrajinskij škoľi:
- „Ďiti, zapamjatajte suj, Londyn, Pariž, Berlin sja nachodžajut na pravym berehu Dňipra a mista Tokijo, Peking na ľivomu berehu našoj velikoj riky!“
*
*
*
Jakyj jazyk na šviťi je najťažše sja navčiti?
Ukrajinskyj! Do hnes´ ho neznat vecej jak polovina samotnych ukrajinciv.
*
*
*
Z pamjatnička rusnackoho emigranta zo začatku 20 storoča:
Doma mi hvarili ľude, že u Hamerici sut chodniky vybrylkuvany zolotom.
Po prichodi do Hameriky jem zistil tri veci: 1. že tam chodniky nebyli vybrylkuvany zolotom; 2. že tam nebylo nijakych chodnikiv; 3. že každyj čekal, koli prijdu tam a začnu brylkuvati chodniky.

Staryj rusnak cestuje vlakom. Prichodit do kupe a tam siďat dvomi čorňuchy. Rusnak na to: „Chlopci, ta tu horilo ci što?“
*
*
*
Cestujut u vlaku dvomi čorňuchy a staryj rusnak. Rusnak suj vybere z portočka chľib, skľanku šmaľcju, siľ a rychtuje suj jisti. Čorňuchy na ňoho smotrjat vyholodňityma očami a vin na to: „Ta perebačte chlopci, banany nemam!“
*
*
*
Na sklonku karpatskych hor sja pase stado ovec´, kolo nich poskakujut ovčarsky psiky, ľis šumit, zvonky zvoňat, odrazu romanticku idilku pererušyt zvoňiňa mobilu. Cile stado ovec sja rozmjačit – mééé, mééé, mééé. Pastuch prijme hovor: „Slucham!“, oberne sja gu rozmjačanomu stadu a grjavčit – „A nu cichóóó ďivčáta – to pro méne!“
*
*
*
Malyj Ivanko ide po seľi a vidit jak ujko Vasiľ polivajut u zahorodci kvitky motorovym oľijom. Ivanko im hvarit: „Ujku, ta čom polivate toty kvitky motorovym oľijom, šak vam vysochnut!“ Ujko na to: „To nič že vysochnut, voľat kvitky vysochnuti jak pištoľi z druhoj vojny zardžaviti!“
*
*
*
Slovak suj vzjal za ženu rusnačku. Po svaľbi ji hvarit: „Kiď pridu domiv a budu mal čapku vykručenu doliva – jem holoden, daj mi isti. Kiď bude čapka doprava – jem nervoznyj, budu ťa bil, uťikaj. A jak bude čapka rivno – znaj že´m dobryj, pros´ što chočeš.“ A žena mu odpovidat: „Kiď prideš domiv a ja budu mala livu ruku opertu o bik a u pravij ruci kačaľnicju, to znaj, že mi je jedno do jakoj strany maš vykručenu čapku!“
*
*
*
Ruskomu prezidentovi zvonit telefon. Medvedev prijimat hovor.
- Halo, pane prezidetne, tu rusnak Mižjo zo Sloveňska! Volam Vam, žeby´m Vam povil, že my rusnaci zpid Dukľi vam oficijalňi vyvolavame vojnu.
- Dobri Mižju, to je fakt novinka. A mate veliku armadu?
- Počekajte sekundočku... (rachuje)... Ta ja Mižjo, Voloďa, susid Štefan a dalšy kamaraťa što z nami akurat karty hrajut. Dovjedna nas visem chlopiv!
- No Mižju, musju ťi povisti, že ja mam u armaďi 100 tysjač chlopiv, kotry lem čekajut na mij povel.
- Do frasa, čekajte, doraz vam zavolam.
Čerez paru minut:
- Halo? Prošu pana prezidenta, vojnovu sykyru nezakopujeme. Pripojilo sja gu nam iši četvero chlopiv zo susidňoho sela!
- No Michale, musju ťi povisti, že od poslidňoho telefonatu jem zvyšyl počet vojakiv na 200 tysjač.
- Cholera by vas jala, čekajte, doraz vam zavolam.
Čerez paru minut:
- Slava Isusu Christu pane prezidente! Barz sja ospravedlňuju, no musime odvolati stav vojny.
- To fakt? Joj jaka škoda. A čom ste suj to rozdumali?
- Ta znate pane prezidente, zme posiďili kolo piva, a tak zme rozdumuvali, že my rusnaci chudobny ľude, zemeľ veľo nemame, uroda slaba, ta nijak raz sja nam nepodarit vykoštuvati 200 tysjač zajatych ruskych vojakiv.
*
*
*
V nemocnicji umerat chlop. Prichodit gu ňomu na navščivu joho kamarat. Dochtor ho prosit, žeby nebyl kolo umerajučoho smutnyj, že tot čolovik odchod z toho švita barz ťažko znošat, žeby sja snažyl kolo ňoho byti veselym.
V tym kamarat vchodit do nemocničnoj izby, cilyj naradostenyj, vyšmijanyj a silnym holosom skričit na umerajučoho .- „No jak? Umerame, umerame?“

Rik 1980, v jednym rusnackym seľi na Zakarpaťu predstaviteli KGB suj predvolali Ivana:
- Na Vašu adresu prišlo pis´mo od Vašoho ujka z Hameriky v kotrym piše že už je staryj a stratil zrak. Mat velikyj majetok a choče žeby ste za nim prišli do Hameriky, šytko na Vas perepiše a vy budete spravuvati joho majetok. Proto vozmijte pero a pište: „Ujku, ja mam dojs hrošoch i majetku, proto šytko prodajte a prijďte žyti gu mi“.
Z Hameriky prišla odpoviď: „Ivane, pisal´m ťi, že stratil´m zrak ne rozum!“

*
*
*

Pane, ta čom ste suj svoju internetovu storinku na domenu „ru“ dali?
A što plano?
Šak to „Raša“ – rusi, moskali.
A ja durak dumal, što „RU – Ridna Ukrajina“!

*
*
*

Stritnut sja dva krokodily taj bisidujut midži sobom:
- No jak lov?
- Dvoch čorňuchiv jem žil a ty?
- Jednoho rusnaka!
- Kecáš, nože dychnij do ňa!

*
*
*

Jak bude po rusnacky: „Prepáčte, zopakujte ešte raz, prepočul som to!“
- hy?

Руснак Мижо ся выбере на роботу до Чехох. Залюбит ся му там дівка, што ї мено Бета. Мижо єй возьме до попа на науку, бо ся з ньов хоче звинчати.
Пип: Як йсе йменуєте?
Мижо: Гы?
Пип: Яке мате мено
Мижо: Мижо
Пип: А Ваше пжителкине?
Мижо: Бета
Пип: Колик Вам є лет?
Мижо: Гы?
Пип: Колик мате року?
Мижо: Та 25
Пип: А колик є Бете?
Мижо: Та щі не довго, щі лем такы 2-3 мишяци

Na bazi napadu Koryho jem vyuzil cilkom dumam bahatu databazu slovicok i poslovic što tu bylo posylany do diskusii a zrobil jem jednoduchyj skript kotryj každyj den vytahne jedno inše slovicko, poslovicju i smišok i dast na peršu stranku Holosoch. Slovicok i poslovic si dumam jes tam dojs, ale smiškoch velo ne. Jak dachto mat dajakyj na jazyku ta pište naj sja zasmijeme